V Maďarsku proběhl sedmý ročník nacionalistického sportovního tábora. Nacionalisté z Légió Hungária opět ukázali sílu, vytrvalost a disciplínu při samostatné i týmové práci. Sportovní disciplíny, výšlapy, bojové sporty, přednášky, lekce první pomoci, noční pochod s nácvikem přenosu zraněného a další aktivity byly náplní letošního roku. Zkrátka skvělá práce organizátorů a za rok se zase uvidíme.
Vystup z komfortní zóny a přidej se k nám. Budoucnost Evropy je v tvých rukách!
20. července se ve Vídni konala identitární demonstrace proti imigraci... Na 400 aktivistů z celé Evropy se sešlo v centru města a volali po remigraci, deislamizaci a zastavení přílivu nelegálních imigrantů do Evropy. Navzdory pokusům levice zablokovat centrum a akci zastavit, demonstrace dosáhla svého cíle a prošla ulicemi města. Děkujeme rakouským aktivistům za vřelé přijetí.
Alcazar v Toledu je stará pevnost postavená za vlády Arabů, svoji roli sehrála až o několik století později, kdy se do ní stáhli 21.7. 1936 vzbouřenci generála Franka a vojenská posádka z města. Velel jim charismatický velitel plukovník Moscardo, který měl k dispozici 1300 mužů. Republikáni měli desetinásobnou převahu, ale ani po sedmdesáti dnech se jim pevnost nepodařilo dobýt, což pro společnost znamenalo obrovskou morální podporu a Alcazar se tak stal symbolem odhodlání a statečnosti španělských nacionalistů. Houževnatosti odporu dodala i přítomnost rodinných příslušníků obránců pevnosti a popravy zajatců ze strany rudých, takže byli odhodláni bojovat na život a na smrt. Obléhání ukončil až příchod posil generála Varely. Po dobu obklíčení padlo 124 obránců. Útočící straně nepomohly ani nestandardní metody boje, jako povolání horníků z dolů a položení trhavin pod pevnost, zapálení benzínem nebo zastřelení syna plukovníka Moscarda. Zdokumentovaný je i poslední rozhovor mezi nimi: Tati, říkají, že pokud neodevzdáš Alcazar, zastřelí mě. Co udělat synu? Důvěřuj boží vůli. Nemohu se vzdát Alcazaru a zradit všechny, kteří mi věří. Zemři důstojně jako křesťan a Španěl. Dobře tati. Ahoj. Objímám tě. Než zemřu řeknu: Ať žije Španělsko! Sláva Kristu! Poté plukovník oznámil: Váš termín nic neznamená. Alcazar se nikdy nevzdá! Arriba España!
V tento den, v roce 1212, došlo k rozhodujícímu vítězství při znovudobytí pyrenejského poloostrova a Španělska. Ve velké bitvě u Las Navas de Tolosa křesťanská armáda poráží islám.
Včera byla odsouzena hamburským krajským soudem k jednomu roku a čtyřem měsícům devadesáti pěti letá aktivistka Ursula Haverbeck. Znovu se tak stává nejstarší vězněnou ženou na světě. Za pouhá slova, kladení otázek a odlišný názor na historické události... V případě skutečných zločinců jsou rozsudky německých soudů výsměchem spravedlnosti nejen obětem, ale i obyčejným občanům. Nedávné znásilnění 15leté dívky v parku v Hamburku devíti pachateli vyvolalo u veřejnosti pobouření. Do vězení šel na dva roky pouze jeden z pachatelů, ostatní dostali podmínku. Za mříže však putovala ještě další osoba, a to mladá žena za urážku jednoho z násilníků na sociální síti. Ve věznici pro mladistvé musela strávit víkend. A tak zatímco zločinci běhají po svobodě a na veřejných prostranstvích možná čekají na další oběť, německá justice spatřuje problém v názorech důchodkyně a komentářích na internetu.
Evropa je na pokraji výměny obyvatelstva. Levicoví globalisté nás vrhají z jedné krize do druhé. Evropané budou za pár generací v mnoha zemích menšinou. A migranti se ani netají se svou novou vizí Evropy, kterou je pro ně chalífát! Máme toho dost! Útok na Michaela Stürzenbergera v Německu, mrtvý policista v Mannheimu, zabitý polský pohraničník, prakticky každodenní útoky nožem, skupinové znásilnění a další kriminální události!
Je potřeba říci NE!
Deislamizace a remigrace! To je hlavní heslo demonstrace rakouských aktivistů na Vídeňské demonstraci, kterou podpoří i naši aktivisté. Vyzýváme každého, komu není lhostejný osud Evropy, aby demonstroval s námi!
Včera naši aktivisté v rámci aktivismu odstranili nálepky s krajně levicovým obsahem.
Jak víme, každým dnem je progresivní levice v naší zemi na vzestupu, a tak naši aktivisté nezaháleli a rozhodli se vyčistit naše ulice od krajně levicové propagandy.
17. června roku 1953 a v následujících dnech se v tehdejší Německé demokratické republice konaly masové demonstrace proti komunistickému režimu. Povstání bylo nakonec potlačeno sovětskými okupačními vojsky, tisíce lidí byly uvězněny a několik desítek popraveno. Nezapomeneme!
Nezapomněli jste ještě na nechvalně známý ,,kladivářský gang,, z Budapešti?
Jedna z jeho hlavních postav Italka Ilaria Salis se na nejméně dalších 5 let vyhne trestnímu stíhání! Důvod? Italská strana Zelených ji postavila na kandidátní listinu pro volby do Evropského parlamentu, a ta po sečtení všech hlasů získala mandát... Musí být proto propuštěna na svobodu a trestní řízení musí být zastaveno nejméně na pět let, pokud jí nebude pozastavena imunita. Bude v Bruselu svými ,,odbornými znalostmi,, v mlácení lidí na ulici zastupovat zájmy Italů a pokračovat tak v boji proti ,,krajní pravici,, v Evropském parlamentu?
Nechme se překvapit.
A tak zatímco na Slovensku tráví Marián Magát již druhý rok ve vazební věznici za vydání knihy, militantní antifašistická učitelka si užívá beztrestnosti na svobodě! Antifašisté volí vždy stejnou taktiku... Pokud jsou v přesile, jsou silnými bojovníky proti pravicovým extremistům. Jakmile však skončí za zdmi věznice, kdy jejich jediná vyhlídka do budoucnosti jsou roky ve vězení, utíkají se schovat do Bruselu, aby získali imunitu a navíc jako bonus statisícový plat europoslance.
V tento den, před čtyřmi lety byl pobodán švédský nacionalista Tommie Lindh ve švédském Härnosandu, když se snažil zabránit znásilnění 14leté dívky ze strany súdánského imigranta, který byl již v minulosti trestán za krádeže, trestnou drogovou činnost či sexuální obtěžování dívky, které nebylo ani 15 let. Tommieho život vyhasl další den v nemocnici. Vrah za tento hrůzný čin dostal doživotní trest.
Marcelo Scalera se narodil 30. listopadu 1964 v Buenos Aires v Argentině a byl zavražděn 8. května 1996. Byl to mladý argentinský nacionalista, karikaturista a bojovník. V neděli 28. dubna po levicovém rockovém festivalu pořádaném v parku Rivadavia, se početná skupina rudých, anarchistů a narkomanů potkává na rohu ulice Rosario a Beauchef se skupinou mladých nacionalistů. V nastalé půlhodinovém boji skončilo 26 zraněných ve čtyřech různých nemocnicích. Scalera utrpěl zlomeninu lebky a byl hospitalizován ve Fernandezově nemocnici, kde ve středu 8. května 1996 umírá. Jeho smrt, nebyla nikdy vyšetřena a zůstává tak nadále nepotrestána.
Ve čtvrtek večer byl mladý aktivista z Der III. Weg přepaden před svým domem v Berlíně a pobodán třemi teroristy z berlínské antifašistické scény. Navzdory tomu, že byl pobodán, se dokázal bránit a způsobit útočníkům řezná zranění. Dva útočníci byli zatčeni, avšak třetímu se podařilo uprchnout. Mladý aktivista je v nemocnici s vážnými zraněními.
Přes dvě stě aktivistů se o víkendu sešlo v maďarském Györu k příležitosti uctění obětí bombardování města před 80 lety 13.dubna 1944. Na akci nechyběli naši aktivisté a zúčastnili se i delegace ze zahraničí. Po pochodu městem proběhla projevová část a kladení věnců. Vzpomínka byla zakončena státní hymnou. Děkujeme maďarským kamarádům za pozvání.
Před 84 lety, 3. dubna 1940, zahájili důstojníci NKVD na základě rozhodnutí politbyra Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu. 5. března 1940 začalo vyhlazování polských válečných zajatců z kozelského tábora, dále ze Starobelska a Ostaškova. Během následujících šesti týdnů byli důstojníci odvedeni z táborů a zastřeleni v postupných skupinách na místech jako Katyň, Charkov a Kalinin.
13. dubna roku 1943 se svět dozvěděl o strašlivém osudu obětí Katyňského masakru, který si vyžádal 22 000 obětí, z toho více než 10 000 důstojníků polské armády a státní policie. Většina z nich byli příslušníci polské inteligence – lékaři, právníci, inženýři, učitelé a státní zaměstnanci.
Sověti léta falšovali pravdu o katyňském masakru a snažili se to připsat Němcům. Teprve v roce 1990 Michail Gorbačov přiznal vinu SSSR za tento zločin.
19letá aktivistka Yona z francouzského antifeministického hnutí „Collectif Némésis“ byla zatčena. Jediného zločinu, kterého se dopustila, bylo ohánění se cedulí vyzývající k vyhoštění zahraničních násilníků. Za to jí hrozí 1 rok vězení.
