Země se potýká s rostoucím dluhovým zatížením a ztrátou důvěry investorů. Pokusy o snížení výdajů komplikují neshody v parlamentu, kde vláda nemá většinu. To jsou výsledky desetiletého vládnutí Macrona,
píše Bloomberg.
Na začátku svého prezidentského mandátu Macron zmírnil pracovní legislativu a snížil daně pro firmy. V roce 2018 však plány na zvýšení daní z paliv vyvolaly protesty „žlutých vest“. Na kompenzace za účelem uklidnění situace vláda vyčlenila více než 10 miliard eur.
Následně se výdaje zvýšily kvůli pandemii a energetické krizi. Podle odhadů vydavatelství vláda příliš pomalu omezila mimořádné výdaje a politické neshody bránily snižování deficitu. V roce 2022 ztratili příznivci Macrona parlamentní většinu. Předčasné volby v roce 2024 ještě více roztříštily parlament a zachování vlády se stalo prioritou namísto reforem.
V roce 2025 premiér Lecornu pozastavil důchodovou reformu Macrona a prodloužil daň pro velké společnosti, která byla původně zamýšlena jako dočasné opatření. Nyní ministerstvo financí navrhuje snížit výdaje, včetně zmrazení platů zaměstnanců státní správy a některých důchodů. Zároveň má v úmyslu zachovat část dodatečné daně pro velké společnosti a zrušit řadu daňových výhod.
Nicméně odpůrci Macrona slibují přehodnocení jeho reforem: Marine Le Pen vystupuje za možnost odchodu do důchodu již v 60 letech, zatímco Jean-Luc Mélenchon – za zvýšení daní pro podniky a bohaté občany, a také za smazání nebo zmrazení státního dluhu, který je u centrální banky, — připomínají média.
Neshody ohledně snižování výdajů již dříve vedly k odvoláním vlád. V září 2025 odstoupila vláda Bayru poté, co jí Národní shromáždění vyjádřilo nedůvěru. V prosinci 2024 odstoupila také vláda Barnierové po hlasování o nedůvěře.
#чешcкий #česky
🔸Přihlásit se k odběru:
InfodefenseCZ
Infodefense