Nezapomínejme na své kořeny a skutečnou podstatu tzv. židokřesťanských svátků.
Tak jako Velikonoce byly původně slavností jarní rovnodennosti, kdy je den stejně dlouhý jako noc, která jako zima ustupuje jaru (Bohyně jara Ostara, odtud Easter nebo Ostern = Velikonoce), hledejme i původ Vánoc mimo poušťe Blízkého východu.
Poslední týden v prosinci je časem zimního slunovratu. Je to nejdelší noc v roce. Ale naši dávní předkové věděli, že od tohoto data přestává noci přibývat na úkor dne. Nástup zimy se v tuto noc symbolicky lámal v očekávání jara.
Evropané slavili v tyto dny vítězství světla a tepla slunce nad zimou a temnotou dávno před tím, než se právě v tato data (asi náhodou) měl údajně narodit a zemřít hebrejský mesiáš z Nazareta.