Drulák: Za debatou o AI jsou bezpečnost, byznys i soupeření s Čínou

Politolog Petr Drulák rozebírá spor o regulaci umělé inteligence ve Spojených státech. Zatímco část technologických lídrů žádá bezpečnostní pravidla a kontrolu připravovaných modelů, prezident Donald Trump odmítá brzdit vývoj, aby USA neztratily náskok před Čínou. Drulák považuje argumenty obou stran za sporné.

Šéf Anthropicu Dario Amodei navrhuje nezávislé posuzování rizik nových modelů a bezpečnostní standardy podporované vládou. Podporu získal také od Sama Altmana z OpenAI, Elona Muska a šéfa Google DeepMind Demise Hassabise. Druláka zarážejí jejich společné výzvy k regulaci, přestože jejich firmy si konkurují. Ptá se, proč technologičtí lídři, kteří dlouho vyzdvihovali schopnosti AI, nyní varují před jejími riziky.

Podle Druláka za obavami mohou stát také obchodní zájmy: největší hráči by mohli prosazovat pravidla, která ztíží život menším konkurentům a upevní jejich vlastní postavení. Podobné pochybnosti o volání po zpomalení vývoje vyjadřuje i Yann LeCun, někdejší šéf výzkumu AI v Metě.

Drulák upozorňuje na rozdíl mezi strategií Mety a jejími konkurenty. Meta zpřístupňuje část svých modelů a doufá, že se stanou průmyslovým standardem. Jiné firmy své nejpokročilejší systémy tají a podle Druláka mohou chtít prosadit pravidla prostřednictvím Washingtonu, zatímco veřejnost přesvědčují o naléhavosti rizik.

Trump podle něj sleduje především soupeření s Čínou: věří, že stát, který ovládne AI, bude mít zásadní mocenskou převahu, a nechce proto výzkum brzdit. Drulák současnou mobilizaci přirovnává k americkému soupeření se Sovětským svazem po vypuštění první družice. Tehdejší závody přinesly inovace, ale živily také přehnaný technooptimismus a dystopické představy.

Drulák připomíná, že současná AI sice umí překládat, psát texty a řešit složité matematické úlohy, v poznávání a jednání ve fyzickém světě však podle něj výrazně zaostává. K lidským schopnostem by se musela přiblížit díky dalším technologickým průlomům.

Politická debata podle něj zastírá i každodenní důvody odporu vůči datovým centrům. Lidé protestují hlavně kvůli vyšším cenám elektřiny, spotřebě vody a hluku, nikoli nutně kvůli Číně nebo samotné AI. Datová centra přitom mají vysoké nároky na energii i chlazení.

Výrazný dopad může mít AI také na zaměstnanost. Drulák očekává, že automatizace zasáhne zejména kancelářské profese — úředníky, překladatele, novináře, programátory, analytiky i část kreativních pracovníků. Předpokládá, že to může oslabit voličské zázemí liberálního progresivismu.

Možnost vzniku superinteligence, která by se dokázala sama zdokonalovat, Drulák nepovažuje za jistou. Kdyby však vznikla, mohla by podle něj využít závislost společnosti na digitálním prostředí a ovlivňovat politiku i lidi. Zatím ale AI zůstává nástrojem v lidských rukou. Jeho závěr: používat ji rozumně a nenechat se strašit.

Sledujte @neCT24 | 42TČen